Přísahám, že už nikdy! Ale nikdy v životě nechci pít colu.
Možná že, bych to neměla tolik dramatizovat.......
(Pokračujeme v příběhu)
Hluboce, se zadíváte do těch jeho krásných hnědých,(modrých,zelených,) očí a je to tady!!!
Krrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrk!
Ne jenom že jste si právě krkla na veřejnosti, ale přímo jemu do obličeje!!! Trapas!
No tak to se mi nikdy nestalo, říkám si sama pro sebe, zavřu časopis a odhodím ho na postel.
Dobře, přiznávám se, občas si koupím bravo nebo třeba Top Dívku.
Neskutečně se u toho totiž bavím, přestože jsem se na něj ještě v jedenácti těšila každý měsíc, a to bez legrace. Když nad tím tak přemýšlím, spíš mě nalákali na ty jejich úžasné dárečky.
Jednou to byl lesk na rty, ve kterém dohromady nic nebylo, poté úžasná řasenka, která po týdnu vyschla. Je to vlastně založené na stejném principu jako Happy meal.
Kupte sra... - dostanete hračku :-)
Ale nejsem tu od toho, abych něco nebo někoho kritizovala. Pátrám v paměti a snažím se o to vybavit si své úplně první rande. Po půl hodině docházím k závěru, že jsem prostě nerandila. Teprve v patnácti letech jsem přišla na existenci Barbie, na tu pravou od Mattela. Pak následovala éra mluvících poníku My litlle Ponny, a teprve v sedmnácti jsem si všimla toho, že kluci už ani tolik nestojí o otcovství mé panenky Baby Born, jako o mě samotnou. Ale to je taky zcela jiný příběh.
Rande naslepo
Jedna moje známa se mi nedávno chlubila tím, že našla přítele, skoro pro každou ženu co zná. Prý kdyby si otevřela seznamovací kancelář, byla by v pěkným balíku. Trochu jsem se bála, ale na jednu stranu proč to nezkusit?
Třeba by to opravdu mohl být pan pravý. Na první pohled byl sympatický, hezký, galantní, pozorný a vtipný. Už jsem přemýšlela o prvním polibku, svatbě a dětech. Když v tom kolem nás prošla mladá rodinka nějakých přistěhovalců. Chvíli jsem si nebyla jistá, ale pak mi došlo, že je to mladý indický pár.
Dívka předávala do rukou asi dvouletého, plačícího chlapce svému svalnatému, snědému, úžasnému, roztomilému manžílkovi, který se ho hned snažil slovy ukonejšit. Do Indie jsem blázen, takže si asi dokážete představit, jak jsem tam tak stála a vychutnávala si ten okamžik. Jako kdyby se najednou zastavil čas, a já si všímala každičkého malého detailu, jejich konverzace, dívčina pestrobarevného sárí. Velké červené tečce na jejím čele, kterému se říká bindi a používá se jako ozdoba ke všem příležitostem. Představuji si, jak si ho každý den s láskou maluje na čelo a...
Ze snění mě ale vytáhne Petr. Taky tak nesnášíš děti? Jsou hrozně uřvaný a smrděj, řekne a dál pokračuje v mojí noční můře. A ze všeho nejvíc nesnášim tyhle černý vopice co si myslej, že nám Čechům můžou krást práci. Když jsme se loučili, přítáhl si mě k sobě násilím, a vrazil mi ten svůj slizkej jazyk do krku. Odpověděla jsem mu takovou ránou, že jsem si v tu chvíli připadala jako Rocky, když v prvním kole zápasu ubalil tu velkou šlupku Apollu Creedovi. Odešla jsem se slovy debile. On se slovy krávo. Jak už jsem řekla, první pohled byl sympatický, hezký, galantní, pozorný a vtipný, taky to byl rasista s nevhodnými způsoby a nesnášel děti.
No co vykašlu se na randění, a radši se vydám do hračkářství. Slyšela jsem, že Barbie od Matella dneska stojí jen tři stovky :-)