Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Prostě spratek

27. 02. 2014 13:30:24
Už jako malá holka, jsem byla dost problematická. Několikrát se mi povedlo své rodiče k smrti vyděsit mými záchvaty vzteku. Vždy když mi něco nechtěli dovolit, vyhrožovala jsem jim tím, že přestanu dýchat, nakonec jsem zmodrala a skončila v nemocnici. Když jsem přišla na to, že to nemá žádný efekt, přešla jsem na tvrdší taktiku.

Například jednou jsem v reklamě viděla panenku Chou-Chou a začala jsem přemýšlet o tom, proč bych doma měla mít obyčejné panenky, když bych mohla vlastnit jednu mnohofunkční. Už ze začátku jsem věděla, že tudy cesta nevede. Moje známky ve škole byly naprosto otřesné, jeden by řekl, že jsem prostě duševně zaostalá. Tak jsem si tedy vymyslela brilantní příběh. Přišla jsem ze školy jako každý jiný den a řekla své mamce. Dneska nám paní učitelka zadala speciální domácí úkol.

Prostě spratek

Musíme si opatřit panenku Chou-Chou na rodinnou výchovu. A věřte mi nebo ne, rodiče mi to vážně uvěřili. Teď si o mě asi myslíte, že jsem byla pěknej spratek, ale pozor, rodiče se mnou také často nehráli fér hru. Na druhém stupni mi maminka slíbila, že když se budu pilně učit a nebudu mít žádné špatné známky, dostanu štěně Aljašského malamuta.

A protože malamut bylo to jediné, po čem jsem jako malá holka toužila, propracovala jsem se až mezi největší šprty ve třídě. Pyšně jsem si to pelášila s vyznamenáním domů. Máma byla nadšená, dokonce upekla můj oblíbený čokoládový dort. Ale jen co došlo na otázku, kdy dostanu to své vytoužené štěně, ta mrcha matka se začala vykrucovat. A tak se vracíme zpátky k záchvatům vzteku, následujícímu zmodrání, nemocnici a špatným školním výsledkům.

Ráda jsem v dětství trápila svojí starší sestru. Protože ta na rozdíl ode mě vážně spratek byla. Jednou mě naštvala tak moc, že jsem se jí rozhodla pomstít. Ten den totiž měla zaracha, a máma jí nechtěla dovolit jít ven se psem. Chápete tu ironii? Ona psa má a já ne. Já se učila, ona ne. A tak ani nevím, jak mě napadlo, že si nazuje své boty, stejně neposlechne a půjde ven. Začala jsem přemýšlet (chyba). Vzala jsem osm připínáčků na nástěnku. Do každé z bot jsem nastražila čtyři připínáčky hrotem nahoru. Sestra začala ječet, pak brečet, a když máma zjistila, co jsem provedla, začala se smát. U nás totiž fyzické tresty nikdy nefungovaly. Od té doby mě moje starší sestra nenávidí. Vlastně nenávidí mě od té doby, co jsem jí televizním ovladačem rozsekla hlavu.

Moje záliby byly zpěv, psaní, tanec a nic nedělání. Studijní typ jsem doopravdy nikdy nebyla. Pak přišla ta otázka, jaké si zvolím povolání. Do školního slohu jsem napsala, že chci být zpěvačkou, žokejkou, nebo vojákem z povolání. Učitelka mi pod to červenou propiskou napsala, ať uvažuji reálně, že toto přeci nejsou žádná normální povolání. Tím mě naprosto šokovala, tak jsem jí odpověděla, že to teda ne. Že to jsou naprosto normální povolání. Jenže ta si pak stěžovala rodičům.

A nakonec mi vybrali povolání pro mě naprosto nepřijatelné - kuchařka. Kuchařka. Nikdy nezapomenu na to ráno, kdy mě můj otec musel odtrhávat od čela postele, kterého jsem se odmítala pustit. Bohužel byl silnější a do té pěkné školy mě prostě dotáhnul. Tak to jsem já, holka, která si přála být žokejkou, zpěvačkou, nebo vojákem z povolání. Vždycky v malérech, neustále snící o lepším životě. Zavřená v kuchyni, představující si, že se stane spisovatelkou.

Autor: Dana Šantrochová | čtvrtek 27.2.2014 13:30 | karma článku: 19.33 | přečteno: 1805x

Další články blogera

Dana Šantrochová

Uplakánek, sociopat, fakan Bridget Jonesové

Můj šéf si o mně myslí, že jsem sociopat. Kolega zase, že už se nevyvíjím a moje stádium, pokemona kuchařky z restaurace Black Bridge se za rok vyvinulo zase zpátky na začátek. Přátele se mi smějí, že jsem uplakánek.

6.2.2017 v 9:00 | Karma článku: 17.57 | Přečteno: 875 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jan Tichý(Bnj)

Karlštejn po 30 letech

Majestátní hrad Karlštejn pamatuje mnoho, gotickou výstavbu, renesanční dostavbu, rozsáhlou rekonstrukci architekta Josefa Mockera v 19. století.

25.9.2017 v 13:34 | Karma článku: 8.36 | Přečteno: 373 | Diskuse

Mário Oláh

Okultná symbolika - nástroj na uväznenie ľudskej pozornosti v dualite

"Akákoľvek forma spodobnenia poznania je pasca; je to spôsob, ako sa uzavrieť skutočnému poznaniu." - Carlos Castaneda

25.9.2017 v 12:32 | Karma článku: 13.34 | Přečteno: 192 |

Libuse Palkova

Je manželství koncem lásky?

V předchozích dílech naší soutěže jsme už probrali lásku, sex, a teď bychom tedy logicky měli skončit u manželství-čímž rozhodně nechci naznačit, že manželstvím také láska a sex definitivně končí.

25.9.2017 v 12:22 | Karma článku: 8.99 | Přečteno: 564 | Diskuse

Lukáš Moudrý

Proč sem jdou uprchlíci?

Internet je plný nenávisti vůči uprchlíkům. Lidé na ně nadávají, chtějí je zabíjet, píší o tom, co špatného dělají apod. Přijde mi, že mnoho lidí nechápe, co se děje a má velice zcestné představy o světě.

25.9.2017 v 12:20 | Karma článku: 18.90 | Přečteno: 1715 | Diskuse

Helena Vlachová

Nedostižitelnost některých našich spoluobčanů

Můžete mít seberychlejší internet a stejně je pomalý v porovnání s některými našimi spoluobčany. Jak někteří z nás získávají některé informace a šíří je dál, je opravdu obdivuhodné

25.9.2017 v 11:55 | Karma článku: 9.22 | Přečteno: 435 | Diskuse
Počet článků 6 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1753

....potížistka....



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.